Mám pocit, že počasí se zbláznilo. Sype nám na hlavu sníh a ani se nekouká na to, jestli se nám to líbí. Jsem zimomřivý člověk, ale sníh mám ráda, proto jsem možná jedna z těch šťastných, co vytáhnou lyže a obsadí nejbližší sjezdovku. Ale jiným to nedělá zas až tak dobře. Tak třeba náš pes, nevytáhnu ho dál jak za první roh naší ulice, a ani tam se mu někdy nechce. Nakonec se nechá milostivě odnést zpět domů s umučeným výrazem a prosbou, ať už to nikdy nedělám.
Někdy se ale musí nechat lyže odpočívat pěkně v garáži a zůstat pěkně doma v teple. Ano, narážím na nastávající jarní prázdniny. Nemám v plánu lyže, ale přesně to, co jsem napsala. Zůstat pěkně doma v teploučku. Rozhodla jsem se totiž, že uskutečním zhola nemožné a pokusím se ušít svou první sukni. Ohromně se na to těším. Pokud k tomu přičtu ještě to, že jí budu moci hned první sobotu po prázdninách vzít do terénu, je touha začít okamžitě v podstatě nesnesitelná. :D Látku ještě nemám, ale nejspíš na ní dojde zítra (nebudete ochuzeni :) ) a jestli si myslíte, že už mám vše promyšlené, tak se mýlíte. Nemám promyšlené nic. Ale u mě plánování dopředu stejně nemá žádnou cenu. Nakonec bych si v obchodě vybrala úplně něco jiného, tak to rači přenechám náhodě :).
Poslední dobou se těším na strašně moc věcí a seznam stále narůstá. Tak třeba včera se přidal Jarní sraz v Olomouci. Ano, beru foťák :3
Žádné komentáře:
Okomentovat